Pady-puberťák

 Když mi bylo kolem jednoho roku,tak sem začal trošku neposlouchat.

Strašně moc mě zajímaly fenky.A to někdy víc než aportky a to je co říci.

Ale panička se mnou měla trpělivost.

Sice sem chodil často na vodítku,ale stejně si dodávala

odvahy a pouštěla mě na louce.

jak sem dospíval tak i méně sem si nechával od dominantních psů nadávat

a štěkotem sem ji vše vracel.Dodnes tu mám pár rivalů.

Když se s nimi potkám,tak na sebe jen štěkáme.Možná už ze zvyku.

V období "fenek"sem nechtěl jíst,hodně sem hubl,a choval se venku jako smyslů zbavený,

a proto se panička rozhodla a podstoupil sem zákrok,kterému říkají kastrace.

Za pár dní sem byl fit,krásně sem přibral ztracená kila a věnoval se víc aportům a své rodině.